Jdi na obsah Jdi na menu

Švédsko 2008

11. 3. 2011

Kdysi dávno, už jako malého kluka mně přitahovaly severské země. Jejich krásná příroda, rozlehlé vodní plochy, rozmanitá fauna a flóra. Slovo dalo slovo a roku 2008 jsme se domluvily, podnikly rybářskou výpravu na sever do Švédska.

Už domluva kdy, jak a s kým proběhla zajímavě. Myšlenka na rybářskou výpravu  se zrodila u mého kámoše Martina v baru při vychutnávání lahodného chmelového nápoje. Jelikož jsme se této myšlenky nevzdali, začali jsme plánovat, shánět informace a v neposlední době také zjišťovat, kdo by vyrazil s námi. Jednoho dne přišel Martin, že by s námi jel jeho kamarád(ne rybář). Prý nezkazí žádnou legraci atd.

Tímto se Martin usilovně začal starat a vytypovávat místa, kam by jsme vyrazily. Sehnal cestovku, která nám zajistila ubytování, trajekt, rybářské lístky, loď na rybolov. Tudíž  se výprava začínala stále přibližovat. Stačilo se jen domluvit na termínu a říct, co kdo konkrétního vezme. K tomu měla pomoci naše schůzka a seznámení. tou dobou jsem stále nevěděl, kdopak je ten třetí a netušil zda si aspoň trochu budeme rozumět.

V den naší schůzky se Martin zmínil, že toho dotyčného vlastně znám - je to můj bratranec Zdenek, kterého tímto zdravím. Ihned jsem si uvědomil, že jsem měl zbytečné obavy o třetího člena výpravy a zároveň mi spadl ohromný kámen ze srdce.

V domluveném čase jsme se sešli a začali se radit. První důležitá věc doprava. Tudíž, kdo vezme auto. Tohodle úkolu ze zhostil Zdenek a řekl, že zajistí od rodičů. Naštěstí zajistil, ale v práci daleko větší a tudíž pohodlnější  samozřejmě s navigací auto.jpg. Člověk by nevěřil že jsme byli schopni zaplnit tak velké auto sami tři. Další úkol jídlo a to jsme zajišťovali každý zvlášť. Pak rybářské věci a to i pro Zdenka, který ač ne rybář vydržel s námi téměř veškeré vyjížďky na člunu.Tohohle úkolu jsme se rádi shostily s já s Martinem. A téměř nejdůležitější věc-pitný režim. Nealko jsem zajišťoval já a alko každý láhev něčeho na zahřátí a pak s námi jeli dvě bečky s chlaďákem na pivo.Také jsme stanovily termín odjezdu 20.9.2008 a příjezdu 28.9.2008.

Den D. Po přípravách a v mírném napětí nás Zdenek začal vyzvedávat a začli jsme nakládat. Já bohužel nemohl vzít sebou  to nejdražší manželku a malou Báru. Tak jim aspoň tímto chci poděkovat za to, že jsem si mohl splnit jeden dětský sen. Pak jsme jeli pro Martina a nakonec vyzvedli něco málo zapomenutých Zdeňkových věcí.

Cesta pro mě a Martina byla pohodová, protože vše odřídil Zdenek i když jsem mu nabízel možnost vystřídánívaute.jpg. Ale stále v nás bylo malinko nejistoty. Jeli jsme do neznáma, bez dobrého překladatele(jako mluvčí jsem byl zvolen já a snad jsem moc nezklamal i když zrovna moje angličtina je příšerná), nejeli v životě na trajektu atd. Po pevnině nám kilometry ubíhaly rychle a blížilo se místo s naloděním-Sassnitz. Naštěstí jsme přijeli dostatečně brzy a šofér si mohl konečně také odpočinout a chvíli v noci pospat. Ráno při řazení do kolony na trajekt, jsme se seznámily s jedním pánem od Budějovic a ten se nás ochotně ujal a vše nám vysvětlil. Také jemu bych rád poděkovalnalodi.jpg. Na lodi to bylo super a ani jsme neměli nějaké špatné počasí jak tomu mnohdy bývá. Po zajímavé cestě lodí a možnosti se podívat i do kajut díky našemu novému známému jsme připluli k pevnině-Thelleborg. Jeli jsme ještě několik kilometrů společně s krajanem, ale pak se naše cesty opět rozešly před Goteborgem a my předpisově (díky vysokým pokutám ve Švédsku) dojeli téměř bez zaváhání až k naší chatě a jezeru Mjorn(16X7 km).

Teď už nám jen zbývalo kontaktovat domácí aby jsme se mohli ubytovat a nabrat sil. Což se nám brzy podařilo a uvítali nás pán a jeho žena, která asi byla více rozhodující osobou:-). Předala nám klíče k chatě, vysvětlila co k čemu slouží a jak se zapíná, předala rybářské lístky a vysvětlila na mapce, kde se jaké ryby nacházejí a jaké množství popř. velikosti si můžem ponechat. Tohle nás ale moc nezajímalo, protože jsme tam nepřijeli kvůli masu, nýbrž odpočinku a odreagování. Pak už jsme se přesunuli k malému molu a byl nám vysvětlen postup příjezdu, odjezdu lodí od mola a zarábění s motorem, který nás po celou dobu nezklamal, až na jednu vy jímku a to byli uvolněné svíčky. Pak už jsme si popřáli a pozvali je na pivko, což s úsměvem odmítli. Na tohle vše naštěstí má "úžasná" angličtina stačilachlapyuvody.jpg

Chata pro naše účely byla vybavena nadstandartně, jen nám vadil velký satelit na boku chaty. Víceméně ihned jsme si tak nějak sami určily úkoly. Martin se dal do role kuchaře v které mu pomáhal Zdeněkvchate.jpgseky.jpg.Společně se také postarali o zapojení chlaďáku a bečky. Také nesmím zapomenout na "kotvíře" na lodi. Zdeněk byl hlavní veslař, fotograf. No a já krom "překladatele" ještě zajišťoval pitný režim na lodi a také byl kormidelník a obsluha motoru, či našeho echolotu. A hlavně jsem se snažil díky myčce udržet v kuchyni pořádek.predchatou.jpgspani.jpg

Teď o tom hlavním o rybaření. I když jsme byli téměř stále na vodě a každý nahozeno snad milionkrát mnoho ryb jsme nechytili:-( Jediná kaňka výpravy. Čtrnáct dní před odjezdem bylo v našem místě pobytu +5 stupňů. Každý jsme si brali to nejteplejší oblečení co jsme měli. Bohužel před příjezdem se počasí obrátilo a bylo nádherně. domácí nám řekli, že tak krásné počasí tu nebylo už spousty let ani v létě. Tak jsme se k překvapení mohli koncem září koupat venku ve Švédsku. To ale způsobilo, že se veškeré ryby stáhly do hloubky 20metrů a níž a dravci téměř na nic nereagovalipristroj.jpg. Tudíž kolem břehů a v hloubkách do 7 metrů jsme vymodlili jednu štiku denně a nějakého okouna. To bylo zklamání i když jsme stále měnily nástrahy, způsob vedení nástrahy, zkoušeli mělčiny i hloubky. Prostě nic moc. druhá naše záchrana měli být hřiby, ale ty také díky suchu nerostly:-(zelen.jpg

Za to se nám na tak velikém jezeře podařilo zabloudit a mohu Vám říci, že plavba po tmě nevědě kam jedete a do čeho narazíte není opravdu žádný med. Už jsem byl rozhodnut ještě s jedním členem posádky, že přespíme někde na ostrově u chaty, když v tom jsme míjeli ostrov (bylo jich spousta a na každém byť mrňavém chatka)na kterém se svítilo. Jaké bylo naše překvapení, když v dílně kterou jsme míjeli přeskakovalo cédéčko a jakmile se chytilo začali hrát Kabáti:-). Za chvíli jsme přišli k domu a já jsem se anglicky zeptal jestli by nám mohli poradit a ukázat na mapě kde jsme, jak jsme daleko od naší chaty atd. nemilé zjištění bylo, že nám vůbec nerozuměli. Trochu zoufale jsem slušně řečeno řekl jestli tu umí někdo česky. V tom byly ledy prolomeny a my zjistili, že nás zachrání krajané, kteří tu pracují. Byli stejně překvapeni jako my a hned nás pozvali dovnitř. trochu si popovídat z orientovat v mapě a pohostit nás dobrou moravskou slivovičkou. Poté jsme se vrátily k lodi, kde trpěl Martin nevěděl co se děje a kde jsme tak dlouho.A asi po půl hodině jízdy-přes den by to bylo o polovinu rychlejší, jsme šťastně dorazily k našemu obydlí.

Pobyt jsme si užili a téměř splnil naše očekávání.V mnoha věcech i předčil a začalo chystání na odjezd. Sbaleno jsme měli poměrně rychle. Vždyť fůru oblečení jsme ani nevytahovali, rozloučily se s domácími a vyrazily ač trochu neradi domů.Cesta proběhla v pořádku a díky stoprocentnímu výkonu řidiči se čím dál víc blížili k domovu.

Tímto chci ještě jednou poděkovat členům naší výpravy, že jsme se nesežrali a vše v pořádku absolvovali a ve zdraví se vrátili. Také jsem rád, že holky to doma beze mne bez problémů zvládli a uvítali mě s otevřenou náručí.

Tak pánové Martine a Zdeňku házím rukavici a vyzývám kdy a kam podniknem další zdařilou výpravu:-)zasenalodi.jpg